O letošní první adventní neděli se naplnily veškeré papírové předpoklady v soutěžích družstev, kterých se poličské týmy účastní. Zatímco družstva B, C a D narazila na dle průměrného ELA silnější soupeře a prohrála, tak áčko mělo na Jičín B výhodu 3 ELO bodů dle základních sestav a zvítězilo nejtěsnějším možným rozdílem. Poličské druholigové zápasy se hrály mimořádně ve školní jídelně ZŠ Na Lukách, jelikož v sokolovně probíhalo utkání poličských juniorek. Oni se občas najdou i lidé, kteří by byli schopni si na takové milé zpestření stěžovat. A to jsem si vcelku jistý, když si někteří z hostů všímali i smajlíků na ubruse školní jídelny. :)

Áčko se vrhlo na Jičín B opět ve velmi kvalitní sestavě. Výsledek vypadá sice těsně, ale kontrolovali ho David Komárek (soupeř zase tahal totálně jasnou pozici, stejně jako před rokem s Markem Stodolou) a Tomáš Pokorný s Petrem Červeným remízami. Další závěry partií jsem nestihl. Oldovi Lorencovi jsem stačil pouze poblahopřát k právě vyhrané partii.

U béčka mělo utkání se Zábřehem jasně napovědět, jak na tom naši mladí hráči jsou. V době našeho příjezdu byl už zápas rozhodnutý. Honza Tulis s Ondrou Švandou splnili svoji úlohu, když vůbec k ničemu nepustili své rozehrané soupeře. Z přepisu partií bylo podle mého názoru škoda především partie na 2. a 5. šachovnici. Pepa soupeře přehrál v zahájení, překazil mu rošádu a pak i dle slov soupeře předčasně remizoval. Honza Smejkal si v lepší pozici vybral dynamickou variantu, která se však obrátila proti němu. Na výběr měl dle motoru “skromnější“ možnost (37. Df3), která by ho zavedla do velmi příznivé koncovky. Bez zájmu nastoupil Kamil s cca 40 minutovým zpožděním. Nevěšme však hlavu, jsou zde stále týmy, které můžeme béčko o nějaký bod obrat. Větší analýzu by měla pinést reportáž Josefa Krátkého.

Céčko odjíždělo do Ústí nad Orlicí k utkání KP2V v “pošramocené sestavě“ a výsledek 1,5:6,5 tomu odpovídá. Zápas to naštěstí nebyl klíčový, ty teprve přijdou. Postřehy z utkání sepsal za domácí Honza Pokorný.

Déčko odjíždělo do Chotěboře bez Tuldy k utkání s jedním ze silnějších celků KP2 – západ. Domácí letos asi v základní sestavě moc nastupovat nebudou, a tak jsme vycítili určitou šanci na nějaký ten bod.

Hrozný přístup k partii předvedl Adam, když za nekomentovaných okolností zvolil naprosto trapnou “výstavbu“ za černé a v 10. tahu podepisoval partiáře. 0-1

Jako druhý prohrál Patrik, kterého soupeř v zahájení pozičně přehrál, získal figuru a ačkoliv Patrik ještě hledal nějaké výmluvy, zkušenost soupeře nakonec rozhodla. 0-2

Na 1-2 upravil Venca Kopecký, který soupeři předvedl, co znamená sloupec a aktivita věže ve věžové koncovce.

Hosté zvýšili na mé šachovnici, když se mi snad za celou partii nepodařilo vyrovnat a po delší době jsem se opět dostal do časovky, ve které jsem prorazit na královském křídle a najít alespoň věčný šach. Ten však našel doma až motor a nakonec rozhodly moje slabiny v pozici. 1-3

Petr Pospíšil soupeře zremízoval v dámské koncovce s pěšcem méně (zřejmě by si ho po šachu dobíral zpět). 1,5-3,5

Milan Charouz ve velmi pěkné partii využil soupeřovy slabé poslední řady, rozběhl volného e pěšce, získal kvalitu a dobrou technikou a celý bod v partii. 2,5-3,5

Dan Brokl po nepřesvědčivě hraném zahájení získal velkou výhodu ve střední hře, kterou nevyužil, a partie se mu nakonec obrátila. 2,5-4,5

Závěr Ondrovy partie jsem kvůli dřívějšímu odjezdu z Chotěboře neviděl. Cituji tak originální komentář jeho soupeře z reportáže soupeřů: „Stejně jako i ten nejplodnější život aktivního jednotlivce nakonec končí ponurou smrtí, tak i já v každé aktivně sehrané partii nakonec dříve nebo později s nepřekonatelnou spolehlivostí vyhloubím vlastní jámu a noblesně za sebou zaklapnu dřevěné víko. Neprohrál jsem jenom díky tomu, že už se při odpoledni soupeři nechtělo přemýšlet.“

Celkově tedy 3-5. Dnes jsme ten bod určitě urvat mohli. Výhra byla především na šachovnici Dana Brokla. V posledním předvánočním kole by to už 3 body proti Bohdanči chtělo! Hosté však letos ještě neprohráli!